Útěk od vlastního života může dávat překvapivě hluboký smysl

Na varšavském hlavním nádraží

se jednoho dne objeví neznámá žena trpící ztrátou paměti. Po dvou letech se pod jménem Alicja vrací k rodině, která ji pozná v televizním pořadu. Alicja si nepamatuje vlastní minulost, ale dokázala si vybudovat nový život s novou identitou. Nechce si vzpomenout na to, kým byla dříve. Alicju všichni nutí zapadnout zpět do role matky, dcery a manželky. Vytvářet si vztah k lidem, kteří jsou pro ní naprostými cizinci. Ona se však neztratila, byl to útěk. 

Útěk klade otázky

Co kdyby se to stalo mně? Kdybych dostal příležitost začít znovu, co bych udělal? Je láska k dítěti bezpodmínečná, i když spolu se ztrátou paměti ztratíme také naše pouto k druhým? Může člověk znovu nabýt ztracené city, které zmizely společně se vzpomínkami?

Útěk se dotýká také kulturních tabu kolem mateřství. Nahlíží na sociální tlaky na bezpodmínečné přijetí a touhu po mateřství, které mají být zakotveny čistě fyziologicky. Znamená ale biologická schopnost porodit dítě to, že se každá žena nutně musí být ochotná stát celoživotně matkou?

Slovo režisérky

Agnieszka Smoczyńska ke svému filmu Útěk dodává. „Je inspirován skutečnou událostí. Před několika lety jsme s představitelkou hlavní role a autorkou scénáře Gabrielou Muskałou sledovaly v televizi pořad o ženě, který si nepamatovala své jméno, odkud je, ani nic jiného. V průběhu vysílání zavolal příbuzný do studia s tvrzením, že je její otec. Ona nepoznala jeho hlas a nepamatovala si ani, že by měla rodinu. Nebyla si jistá, jestli se s nimi chce setkat.

Rozhodly jsme se tuto ženu navštívit a zjistit, jak a proč bylo její původní Já vymazáno z její paměti. Jak došlo k tomu, že jednoho dne odešla z domova a na celé měsíce zmizela? Proč ji nikdo nehledal? Jak je možné, že zapomněla na své vlastní dítě? Jak se dokázala vrátit ke svému starému životu po tak traumatickém zážitku? Jak se vyrovnala s tím, že byla někým jiným a jednoho dne její láska k manželovi a synkovi zmizela a ona se stala úplně novou bytostí?“

Zapomenutý život

Ukázalo se, že tato žena trpí poruchou, vzácným psychiatrickým onemocněním, nazývaným disociativní fuga. Může se projevovat i neplánovaným cestováním, opuštěním rodinného domova, částečnou ztrátou paměti a proměnou osobnosti. V jediném okamžiku se život člověka stane opět čistou, nepopsanou stránkou.

Toto onemocnění bylo použito jako výchozí bod pro hlavní postavu – Alicju. Má možnost vybudovat svůj život znovu od začátku a tuto šanci využije naplno. Pak je náhle vržena zpátky do svého starého, zapomenutého života. Nic horšího se jí nemohlo stát.

Další polský film nezklamal

Vznik tohoto velmi sugestivního, temného a ponurého snímku doporučili polskému státnímu fondu kinematografie finančně podpořit i takové autority, jako Agnieszka Holland a Wojciech Smarzowski. Kdo sleduje tradičně vynikající kinematografii našich severních sousedů ví, že lepší reference se filmu Útěk nemohlo dostat. Skvělá režie, kamera, hudba a především vynikající herecký výkon hlavní představitelky jsou toho jasným důkazem. Alicjin příběh se dotýká témat podstaty identity a osobní svobody. Toho, do jaké míry je naše přemýšlení o sobě samých ovlivněno naším okolím a naší minulostí.

7/10

JJ

Útěk (Fuga, Polsko, Česko, Švédsko, 2018)

žánr: drama, psychologický

režie: Agnieszka Smoczyńska

scénář: Gabriela Muskała

kamera: Jakub Kijowski

hudba: Filip Míšek

hrají: Gabriela Muskała, Łukasz Simlat

délka: 103 minut

Seznam ocenění filmu Útěk

Gdynia Polish Film Festival 2018:

– vítěz kategorie Award of the Network of Studio and Local Cinemas

– vítěz kategorie Best Cinematography

– vítěz kategorie Crystal Star Elle

– nominace na Golden Lion

Sitges Film Festival 2018

– vítěz Silver Méliès Award

Camerimage 2018, nominace na Golden Frog

Montréal Festival of New Cinema 2018, nominace na Temps Ø People’s Choice Award

Cannes 2018, nominace na Critics‘ Week Grand Prize

a další..

Kompletní seznam ocenění a nominací filmu naleznete zde.

O mezních dramatických osudech vypovídá i tento film.