Film Trabantem tam a zase zpátky uzavírá cestu kolem světa

Žlutý cirkus

cestovatele Dana Přibáně se ze své poslední výpravy vrátil domů už loni v létě. Po pětiměsíční cestě z Indie přes Nepál, Himaláje, Tibet, Pákistán, Čínu, Uzbekistán a řadu dalších zemí konečně dorazila mezinárodní posádka zpátky na Slovensko a do Čech. Její členy tvořily známé tváře, avšak tentokrát bez ženského pohlaví. Automobilový park zůstal stejný: dva trabanti, Fiat 126p známý jako maluch a motorka Jawa 250. Trabantem tam a zase zpátky pojednává o této závěrečné cestě.

Film ukazuje krásy přírody zemí, kterými výprava projížděla, ale i strasti putování. Byrokratické bariéry, komplikace zapříčiněné samotnými lidmi, a v neposlední řadě věčně selhávající techniku kdysi populárních socialistických vozidel. Trabanti si také zapsaly rekord, když se v Himalájích ocitly v nadmořské výšce 5328 metrů nad mořem. Patrně ani někdejší kostruktéři trabanta tenkrát netušili, co jejich produkt jednou dokáže.

Kruh se uzavřel

Nyní tedy do kin přichází poslední cestovatelský snímek o známém žlutém cirkusu na kolech. Je na něm vidět, jak Dan Přibáň vyzrál i jako filmový tvůrce a jak dokáže účelně využívat nejmodernější techniku pro natáčení, kupříkladu drony. Díky nim se nejen občas v horách podívali za kopec na cestu, která je čeká, ale především dokázali lépe představit krásu exotické krajiny. Různé události zobrazené ve filmu však nejsou jen dechberoucí z hlediska nádherné přírody, ale často i pořádně dramatické nenadálými nástrahami a komplikacemi.

Trabantem tam a zase zpátky

Překonat Himaláje v plastovém trabantu se dvěma písty byla zřejmě jedna z největších Přibáňových troufalostí. Však je ve filmu dobře vidět, že si při plnění tohoto úkolu všichni sáhli pořádně hluboko, až na hranice vlastních schopností. Jenže Dan Přibáň nejenže neuznává, že něco nejde, má navíc jako cestovatelské krédo citát Charlese Bukowského: „Svět patří těm, kdo se neposerou“. A to je i velké poselství jeho filmů.

Proto mají tak velkou návštěvnost a sledovanost. Dává lidem příklad. Ukazuje jim, že sny jsou od toho, aby se plnily. Každý dokáže to, pro co se rozhodne, musí jenom chtít a nevzdávat se. Dan je důkazem, že všechno jde, když se chce. Umí dotahovat věci do konce a být dobrým principálem svého cirkusu. Navíc zraje i v dobrého režiséra.

Road movie

A že není žádný troškař dokazuje ostatně i film Trabantem tam a zase zpátky. Kromě obsahu na dokument troufalou, skoro dvouhodinovou, stopáží, která však kupodivu ani skoro vůbec nenudí, je film natočen s kamerou mnohem blíže cestovatelům než předchozí snímky, obsahuje více záběrů uvnitř kabin vozů. Při natáčení Přibáň jako režisér současně dbal, aby zúčastnění do kamery víc hráli i mluvili, a nebylo nutno dodávat informace dlouhými komentáři mimo obraz. Film tím získal na dynamice, autenticitě a drží mnohem lépe pohromadě. Vyloučením ženského prvku odpadly vztahové komplikace z minulé cesty. Tentokrát nejel ani žádný vozíčkář. I tak šlo o cestu náročnou, jak se můžete v novém, zdařilém filmu Trabantem tam a zase zpátky ostatně sami přesvědčit. Podle mého názoru je nejlepším filmem o dobrodružství žlutého cirkusu Dana Přibáně.

7,5/10

JJ

Trabantem tam a zase zpátky, Česko, 2019

žánr: dokumentární, road movie

režie: Dan Přibáň

scénář: Dan Přibáň

kamera: Zdeněk Krátký

hrají: Dan Přibáň, Vojtěch Duchoslav, Zdeněk Krátký, Lukáš Venclík, Marek Duranský, Marek Slobodník, Radoslaw Jona

délka: 114 minut

(O jiném českém road movie si můžete přečíst zde.)

Někdy se cesta bez cizí pomoci prostě neobešla.