Určitě by si nikdo nepřál zažít leteckou havárii, taková představa je pro každého, kdo nastupuje do letadla děsivou noční můrou, anebo přinejmenším nepříjemnou obavou, i když všichni víme, že letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek na světě, tedy alespoň statisticky. Jak přežít leteckou havárii?
A pak zase nám, co létáme relativně často, začne hlodat červík pokušitel. Rádi bychom věděli, jaký výcvik mají ti milí, usměvaví stewardi, co by se dělo v případě nestandardní situace? Věděli jste například, že každé letadlo musí mít počet únikových východů navržen tak, aby ho všichni pasažéři stihli opustit do 90 sekund? My jsme jeden takový let, který neskončil dobře zažili, a letadlo jsme opouštěli po skluzavce.
Na začátku vypadalo vše normálně. Usadili jsme se na svá místa, palubní průvodčí nás překontrolovali, přepočítali a ukázali nám, jak se zachází se záchrannými prostředky. Odstartovali jsme, po chvíli zhasla kontrolka přikazující zůstat sedět připoutaní ke svým sedadlům, a záhy letoun dosáhl letové hladiny. Vše probíhalo s klidem a rutinou. Dříve v takové chvíli začínali cestující vyhlížet občerstvení, což už je dnes nabízeno jen velmi zřídka, a pokud, tak většinou placené.
Náhle začal kabinu plnit houstnoucí dým, bylo jasné, že se něco děje. Trup letadla se otřásal, nakláněl se ke straně víc a víc. Lidé křičeli, volali o pomoc. Světla zhasla, zůstalo svítit jen nouzové osvětlení v uličkách. Shora na nás vypadly kyslíkové dýchací masky. Palubní personál na takové situace absolvoval mnoho školení, a věděl přesně, co je třeba. Okamžitě nás začal uklidňovat, vydávat jasným, autoritativním hlasem srozumitelné, strohé pokyny, snažili se vyvolat dojem, že na palubě je vše pod kontrolou, a právě v nich teď, mnoho kilometrů nad zemí, cestující mají ty jediné bytosti na světě, které vědí, jak se správně zachovat a přežít. Brzy jsme po prudkém klesání ucítili naráz, a letadlo zůstalo nehybně nakloněné. Motory ztichly, ozýval se jen křik vyděšených cestujících. Průvodčí (tzv. letušky) vytrhly dveře nouzových východů směrem dovnitř, aby je vzápětí zahodily ven ke straně, pochopitelně ne na rychle se automaticky nafukující skluzavku. Hlavní dveře se rovněž otevřely, a už jsme byli všichni hlasitými pokyny hnáni ven z letadla. Dole na konci skluzavky je dobré ihned vyskočit, aby vám další pasažéři nesjeli za krk. To jen taková praktická zkušenost, kdyby jste se někdy v podobné situaci ocitli.
A tak jsme přežili svoji první leteckou havárii.
Napoprvé je takový zážitek vždycky těžký, příště už to určitě bude hračka. Ještě, že celá událost byla jen zinscenovaná, byť dokonale věrohodně, na ruzyňském letišti ve výcvikovém simulátoru pro letecký palubní personál. V bývalém hangáru B, kde se dříve opravovala letadla, jsou nyní umístěny letové simulátory. Do zdejších pilotních kabin většiny dnes běžně užívaných typů letadel se jezdí školit piloti i palubní průvodčí velkých, ale i menších leteckých společností z celé Evropy. Podobné výcvikové středisko je například ještě v Amsterdamu. Veškeré vybavení je zpřístupněno také pro veřejnost, může si svůj let jak pilot dopravního Boeingu či Airbusu užít každý. Ceny se pohybují cca od 4 do 15 tisíc korun. Za zmínku stojí také program na odnaučení strachu z létání.
Průběh evakuace na videu zde:
https://www.youtube.com/watch?v=7m0Ty3MXQLk&feature=youtu.be
https://www.youtube.com/watch?v=bYat12cdpM4&feature=youtu.be