Hackeři budou v roce 2018 čelit robotickým lovcům

Kybernetičtí zločinci jsou stále vynalézavější

a přicházejí s novými prostředky, jak firmám odcizit cenná data nebo jak z nich vymámit finanční prostředky. Klasický model ochrany, založený na již známých hrozbách není příliš účinný. A tak musejí společnosti přijít s modernějšími metodami. Společnost Dimension Data, globální poskytovatel IT řešení a služeb, představila 5 trendů, které budou v nadcházejícím roce vévodit úspěšné ochraně proti počítačovým hrozbám. Hackeři se mají nač těšit.

1. Nulová důvěra (zero trust) se vrací

V roce 2018 očekáváme v odvětví kyberbezpečnosti významné změny. Organizace utrácejí nemalé výdaje za technologie, které mají zlepšit jejich zabezpečení. Je to však zbytečné. Útoky jsou stále propracovanější. Kyberzločinci mají více prostředků, které mohou investovat do vývoje nových útoků než firmy, které se snaží zajistit svou ochranu.

V důsledku toho se v nadcházejícím roce bude znovu objevovat model „nulové důvěry“. V rámci tohoto přístupu zaujmou IT týmy postoj „nedůvěřujme nikomu“. Přístup k systému bude možné získat pouze explicitním povolením pro jednotlivé uživatele.

Před deseti lety přístup „nulové důvěry“ znamenal, že IT tým zakázal lidem používat zařízení a aplikace, které jim neposkytla firma. Novější model „nulové důvěry“ bude ovšem zohledňovat osobní preference jednotlivců. Znamená to však, že budou platit přísnější pravidla pro ověřování. Uživatelé budou muset prokázat svou identitu prostřednictvím vícevrstvého přihlašování.

2. Bezpečnostní technologie a IoT

Stále častěji vidíme, že provozní technologie umožňují používání IoT například v automobilovém odvětví nebo výrobě. Výhody jsou zřejmé: organizace mohou přesně sledovat stav svých zařízení, což vede ke zvýšení produktivity, vyšší bezpečnosti, úspoře nákladů a možnostem preventivní údržby.

Tento přístup však otevírá dveře novému rizikovému prvku, neboť snímače připojené k zařízením v rámci provozní technologie dávají vzniknout novým druhům nebezpečných kyberútoků. V posledním roce se celé odvětví průmyslu snažilo nalézt cesty, jak se těmto útokům bránit. Není to ovšem snadné, protože většina výrobců IoT se zabezpečením svých produktů nepočítá. A protože snímače jsou obvykle odlehčená zařízení s minimální úložnou kapacitou, nelze do nich zabudovat šifrovací čipy.

V roce 2018 budou hrát bezpečnostní technologie významnou roli v otázce zajištění bezpečnosti architektury dispečerského řízení a sběru dat (SCADA), provozních technologií a širší infrastruktury IoT.

3. Přehodnocení pojmu identita

V posledním roce firmy častěji zkoumají možnosti umělé inteligence a strojového učení s cílem zlepšit svou ochranu v oblasti kyberbezpečnosti. Nicméně stále zde platí určitá omezení: programátor musí do stroje vkládat algoritmy s pokyny, které druhy škodlivého softwaru nebo aktivit má hledat. V roce 2018 budeme v této oblasti svědky změny díky technice zvané „hloubkové učení“.

Pomocí hloubkového učení dostane stroj namísto algoritmů šanci sám se učit. Potenciál této technologie nedávno předvedla společnost Google, když se rozhodla, že vypne sekci strojového učení, neboť stroje se začaly učit do té míry, že vyvíjely nový jazyk, kterému systémoví vývojáři nerozuměli. V následujících 12 měsících umožní hloubkové učení posunout behaviorální analýzu na novou úroveň. Stroje začnou provádět vysoce podrobné analýzy uživatelského chování. Po nějakém čase bude stroj schopný rozlišit běžného uživatele od nepovoleného přístupu hackera.

4. Robotičtí lovci versus hackeři

Většina odborníků na kyberbezpečnost se shoduje, že je zásadní mít přístup k informacím o hrozbách, nejnovějších útocích a taktikách. Avšak samotné informace nestačí. Organizace musí proaktivně „pronásledovat nepřítele“. V roce 2018 budou firmy využívat služeb tzv. „robotů-lovců“.

Robotičtí lovci jsou v podstatě automatizované hledače hrozeb, které se umějí samy rozhodovat. Díky umělé inteligenci neustále sledují, zda ve firemním prostředí nedochází ke změnám, které by mohly být příznakem ohrožení. Učí se z odhalených poznatků a provádějí potřebné akce, například izolují vadný paket nebo kompromitované zařízení.

5. Blockchain přichází

Příležitosti k využití technologie blockchain ve sféře kyberbezpečnosti se teprve začínají objevovat. Blockchain umožňuje vytvářet digitální evidenci transakcí a sdílet ji mezi jednotlivými účastníky pomocí distribuované sítě počítačů. Systém je dobře dostupný a transparentní pro všechny účastníky.  Jednotlivé transakce jsou veřejně viditelné.

To znamená, že společnosti mohou databázi blockchain „celofiremně zpřístupnit“, aby každý mohl vidět všechny transakce, k nimž dochází mezi jednotlivci, mezi jedním úsekem a dalším nebo mezi jedním a druhým strojem. Díky tomu mohou firmy vytvářet komplexní historii uskutečněných transakcí. Tento přístup má potenciál zvýšit firemní bezpečnost v oblastech ověřování uživatelů, identity a správy přístupů.

Technologie blockchain izoluje připojení a poskytuje uživateli omezený přístup, dokud transakci výslovně neschválí správci systému nebo bezpečnostní tým IT. V podstatě se tak blockchain stává realizátorem výše zmíněné filozofie „nulové důvěry“.

Jak jsme na tom u nás?

Kybernetičtí zločinci neustále vyvíjejí nové způsoby, jak získat firemní data nebo finance. Ruku v ruce s tím se vyvíjejí i způsoby, jak se těmto útokům bránit.

„Česká republika není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Jako rozvinutá země v srdci Evropy je ve stejném hledáčku útočníků jako všechny ostatní evropské země. Je proto potřeba pečlivě sledovat trendy jak v oblasti útoků, tak obrany. Naše zkušenost říká, že prakticky všechny velké české společnosti se již setkaly s některým z moderních útoků. Bylo jen na jejich připravenosti, jak se s nimi vyrovnaly. Zaváhání v této oblasti může být v dnešní době doslova likvidační,“ říká Petr Zemánek, Business Development Manager Dimension Data Czech Republic.

„Klasické obranné mechanizmy založené na reakci na známý útok jsou logicky o krok pozadu a v poslední době se stávají čím dál méně účinnými. Proto se obrana zaměřuje novým směrem, a to k prevenci a analytice. Zatímco prevence slouží k zúžení prostoru pro útok, analytika by měla odstranit všechny útoky na prozatím neznámé zranitelnosti nebo provedené např. pomocí sociálního inženýrství,“ dodává Petr Zemánek.

O umělé inteligenci jsme psali také zde.