je specialistou na tradiční japonský pokrm ramen. Jde v podstatě o silný masový vývar s nudlemi, masem, zeleninou a vejcem. Jeho příprava je však hotová věda, a zdaleka ne každý ho dovede uvařit tak skvěle, jako to uměl Masatův otec, než zemřel. Mladík zůstal sám, bez rodičů, a tak se vypravil do Singapuru pátrat po tajemství své rodiny a jejích rodinných receptů. Film Bistro Ramen vám ukáže, jak jídlo dokáže magicky sbližovat lidi a napravovat dávné křivdy.
Děj se tedy odehrává především v Singapuru. Masato (Takumi Saitó) to tam nemá snadné, protože krutosti japonských vojáků za druhé světové války, zejména u starších obyvatel, zdaleka nejsou zapomenuty. Jeho zdvořilá zvídavost mu nakonec pomůže dosáhnout jednotlivých cílů. Dozví se, co potřebuje, a naučí se, co chtěl umět.
Především je velmi příjemné, že obava z obtížnějšího rozlišování asijských herců se v tomto snímku nenaplnila. Dorozumívacím prostředkem mezi Singapurci a Japoncem je angličtina, která je tam i jedním z úředních jazyků. Provázíme Masata na cestě hledání vlastní identity i budoucnosti. Herecké výkony všech představitelů jsou kouzelně bezprostřední, srozumitelné a přesvědčivé. Postupně si všechny postavy oblíbíte.
Doporučuji, abyste se na tento film nevypravili hladoví. Od počátku do konce se vše točí kolem jídla, a to zjevně velmi chutného. Nemusíte se obávat, že se vám bude zvedat žaludek z často děsivých „dobrot“ typických zejména pro kantonskou část Číny. Tady většina servírovaných pokrmů vypadá nádherně.
Celý film je neobyčejně milý, pozitivní a místy značně dojemný. A ramen si, až půjdete z kina, určitě dejte, je skvělý. Není ovšem snadné najít restauraci, kde ho vaří.
7,5/10
JJ
Bistro Ramen (Ramen Teh, Singapur, Japonsko, Francie, 2018)
žánr: drama
režie: Eric Khoo
scénář: Tan Fong Cheng, Kim Hoh Wong
kamera: Brian Gothong Tan
hudba: Kevin Mathews
hrají: Cujoši Ihara, Seiko Macuda, Takumi Saitó, Tecuja Beššo
délka: 89 minut
O dalším filmu s kulinářskou tematikou si můžete přečíst zde.