Mamma Mia! Here We Go Again pokračuje po deseti letech v krasojízdě
Celosvětový fenomenální úspěch
muzikálu Mamma Mia! přímo volal po pokračování, a to je po deseti letech tady. Je však nejen pokračováním, ale i prequelem. Vidíme to, o čem se dříve jen mluvilo. Jak Donna po absolvování univerzity chtěla poznat svět, skončila však záhy těhotná na řeckém ostrůvku. Potíž byla v tom, že nevěděla, kdo je otec. A tak měla malá Sophie nakonec tatínky tři.
Nyní se nám představí všichni zamlada. Mladou Donnu (v dospělosti Meryl Streep) si zahrála Lily James. Svým nakažlivým elánem a upřímným, odzbrojujícím úsměvem si brzy získá vesničany na ostrově a ti jí pomáhají vybudovat z opuštěného statku domov. Vše je pochopitelně doprovázeno nesmrtelnými hity švédské popové skupiny ABBA.
Mamma Mia! tehdy a dnes
Jestliže v prvním filmu byl příběh průzračně prostinký, romantický a jasný, dnes je tomu jinak. Prolínají se vzpomínky z Donnina mládí se současností, kdy se penzion snaží po smrti své matky uvést do provozu Donnina dcera Sophie (Amanda Seyfried). Ani ona to nemá jednoduché. Ovšem přijedou ji podpořit někdejší kamarádky její matky včetně všech tří otců. Časový přechod mezi tehdy a dnes je vždy jasně čitelný a srozumitelný.
Většinou jsou dialogy celkem svěží a vtipné, i když někdy trochu drhnou. Například při jednom z rozhovorů Sophie se Samem (Pierce Brosnan, jeden z otců), kdy on utěšuje svoji dceru: „Ty nemůžeš mámu zklamat.“ Amanda se ptá proč a táta jí odpoví: „Protože jsem ji zklamal já.“ A je to. Těžko říct, co to mělo znamenat.
Je sympatické, že skladby jsou rovněž otitulkované (bohužel to vůbec v dnešní době není samozřejmost), nicméně překlad textů je leckdy dost nepřesný. V některých případech se podařilo pozvednout naivní prvoplánový text ze sedmdesátých let na inteligentnější (dějovou) linii. Občas se tím ale už naopak dostává na dost obecnou, v rámci děje hůře srozumitelnou úroveň. Někdy ruší číst si něco jiného, než slyšíme.
Omlazení prospělo
Oproti prvnímu filmu se tentokrát tvůrci poučili. Vkládáním minulosti došlo k výraznému hereckému omlazení. Děj přestal vypadat jako z domova důchodců, Lily James si vede skvěle, a i když za tuhle roli Oscara nejspíš nedostane, kouká se na ni moc příjemně.
Další důležité zlepšení nastalo rozhodnutím nenechat zpívat Pierce Brosnana. Pokud si vzpomínáte, to byl opravdu tristní okamžik prvního filmu Mamma Mia!, když bývalý James Bond začal zpívat. Patrně není moc činností, které by mu šly ještě hůř. Sophie stále působí trochu toporně a herecky bezradně.
Původně vznikl muzikál Mamma Mia! pro divadlo. Zážitku, když jsem ho viděl v londýnském divadle prince z Wallesu, zfilmovaná verze tehdy nesahala ani po kotníky. Nová filmová podoba má pochopitelně nadále romantický příběh ve stylu tzv. mýdlové opery, využívá však k vyprávění a prolínání času přeci jen bohatších filmových prostředků. Nadčasové písně skupiny ABBA opět dokázaly, že vůbec nestárnou. Koneckonců málokterá hudební skupina má na svém kontě tolik celosvětových hitů, jako právě ABBA.
Dvojka tentokrát lepší
Co dodat? Spousta doslova koncentrované romantiky, humoru, pohledných šikovných herců, příjemné hudby, zkrátka milá oddechovka jak má být. A znatelně lepší, než první Mamma Mia!.
6,5/10
JJ
Mamma Mia! Here We Go Again (Mamma Mia! Here We Go Again, USA, 2018)
žánr: muzikál
režie: Ol Parker
scénář: Ol Parker
kamera: Robert D. Yeoman
hudba: Anne Dudley, Benny Andersson, Björn Ulvaeus
hrají: Amanda Seyfried, Lily James, Meryl Streep, Colin Firth, Pierce Brosnan, Stellan Skarsgård, Dominic Cooper, Andy Garcia, Christine Baranski, Julie Walters, Jeremy Irvine, Cher, Hugh Skinner, Alexa Davies, Jessica Keenan Wynn, Josh Dylan, Naoko Mori, Togo Igawa, Omid Djalili
délka: 114 minut
O dalším filmu s Lily James se dočtete zde.
