Je to jen konec světa, ale natočený Xavierem Dolanem
Úspěšný divadelní dramatik Louis se vrací
do venkovského domu ke své rodině. Před dvanácti lety odjel do města, a od té doby se s nimi neviděl. Ani oni ho ve městě nenavštívili. Nikdy si však nezapomněli popřát k narozeninám. Nyní se třicetiletý Louis (Gaspard Ulliel) vrátil, aby jim řekl, že je nevyléčitelně nemocný, a rád by s nimi strávil poslední dny svého života. Ve filmu Je to jen konec světa jeho nejbližší tvoří pouze matka, sestra a starší bratr s manželkou.
Louis chápe čím dál méně, co se kolem něj odehrává.
Ocitneme se uprostřed podivuhodné rodiny. Louis, zvyklý na život ve městě, by se o nich po dlouhém odloučení chtěl co nejvíc dozvědět. Očekával, že i oni se budou zajímat, jak se mu žije. Prakticky ho však nepustí ke slovu. S údivem sleduje osamocené, solitérní bytosti s vykolejenými a zakonzervovanými životy, plnými smutku, zášti a zloby. Nikdo neposlouchá, co říkají ostatní, a je jim to jedno. Navzájem se nenávidí, ale odejít měl před lety sílu jen Louis. Dobře udělal.
Předloha Je to jen konec světa a filmová podoba
Celý film se odehraje během jediného odpoledne. Je natočen podle úspěšné stejnojmenné divadelní hry Jeana-Luca Lagarceho z roku 1990. Pro teprve sedmadvacetiletého kanadského režiséra Xaviera Dolana je film už jeho šestým celovečerním snímkem. Talentovanému Dolanovi se podařilo zachovat zvláštní způsob mluvy nervózních, bojácných postav. Vypadají, že plavou jak o život v rozbouřeném moři slov, překotně se opakují, chvílemi vypadají, jako kdyby jim bylo jedno, co říkají. Ani si neuvědomují, nakolik ostatní zraňují. Pořád jen mluví a mluví, nesnesitelně a bez přestání, přitom spolu skoro vůbec nekomunikují. Louisovi se jejich hermeticky uzavřený svět vzdaluje každou minutou. Dolan jakousi pro něho typickou zvláštní, přízračnou poetikou dokázal skvěle vybarvit okoralou zoufalost jednotlivých členů rodiny. A zobrazit nejen neschopnost komunikovat, ale především obludně neutěšenou rodinnou klaustrofobii, ze které pro většinu z nich nikdy nebude úniku.
Díky Xavieru Dolanovi, zajímavé předloze a vesměs hvězdnému obsazení vznikl mimořádný film, který stojí za vidění. Snímek navíc získal Velkou cenu poroty na letošním festivalu v Cannes, což je na této akci druhé nejvyšší ocenění.
7,5/10
JJ
Je to jen konec světa (Juste la fin du monde, Kanada/Francie, 2016)
předloha: Jean-Luc Lagarce (divadelní hra)
žánr: drama
režie: Xavier Dolan
scénář: Xavier Dolan, Jean-Luc Lagarce
kamera: André Turpin
hudba: Gabriel Yared
hrají: Gaspard Ulliel, Nathalie Baye, Vincent Cassel, Marion Cotillard, Léa Seydoux, Arthur Couillard, Stephan Dubeau
délka: 95 minut
Gaspard Ulliel jako Louis
Léa Seydoux představuje Louisovu sestru Suzanne
Agresivní slaboch Louisův starší bratr Antoine v podání Vincenta Cassela se svou hodnou, ale trapně slepičí manželkou.
