David Gilmour v Pompejích – koncert přichází do kin
Nezapomenutelný koncert britské hudební skupiny
Pink Floyd v Pompejích z roku 1972 před pětačtyřiceti lety má pokračování. Ovšem jediný, kdo se tentokrát vrátil na místo tehdejšího slavného koncertu, je kytarista Pink Floyd, David Gilmour. Nikoho dalšího z bývalých spoluhráčů už ke spolupráci nepřizval. Dva koncerty odehrané v Pompejích byly součástí Gilmourova loňského turné u příležitosti vydání alba Rattle That Lock. V malém amfiteátru je mělo možnost zhlédnout pouhých 2600 diváků.
Nastěhovat tak vizuálně velkorysou show úzkými chodbami do malého amfiteátru, muselo být takřka gynekologickým úkolem. Na počátku před koncertem je krátce dokumentárně ukázáno, jak stavba probíhala, včetně záběrů ze zkoušek. Naposledy jsme v pompejském amfiteátru viděli Davida Gilmoura jako impozantního vysokého, šestadvacetilého kytaristu s ostře řezanými rysy a dlouhými vlasy. Jak se říká, čas oponou trhnul, a dnes před námi stojí usměvavý, jedenasedmdesátiletý bělovlasý chlapík, jehož kytarové umění však vyzrálo do geniální virtuozity.
David Gilmour v Pompejích podruhé
Zcela zásadně se také proměnil playlist koncertu. Tvoří ho zčásti sólová tvorba Davida Gilmoura, a hlavně známé skladby legendárních Pink Floyd. Z psychedelických kompozic původního koncertu v Pompejích tentohrát žádná nezazněla.
David Gilmour je rozhodně fenomenální kytarista se zcela nezaměnitelným, charakteristickým stylem hry i zvukem kytary. Zároveň je i velmi dobrým zpěvákem. V čem však vždy pokulhával, byla schopnost vymyslet nápadité písničky. Proto vydal za zhruba čtyřicet let jen čtyři autorská alba, zbytek jsou koncerty, na kterých obehrává převážně repertoár Pink Floyd. I nyní, v Pompejích, tvoří jen zhruba třetinu playlistu Gilmourova tvorba, která bohužel dost kontrastuje s o několik tříd zajímavější hudbou Pink Floyd. Koncert je každopádně velice povedený, i starší skladby dostaly modernější, rockovější zvuk, přestože z pietních důvodů do jejich podoby zasahováno nijak významně nebylo.
Playlist
Uslyšíte zde skladby z nejznámějších alb Pink Floyd jako například Meddle (skladba One of These Days), The Dark Side of the Moon (skladby Time, The Great Gig in the Sky), Wish You Were Here (Shine on You Crazy Diamond, Wish You Were Here), The Wall (Run Like Hell, Comfortably Numb), A Momentary Lapse of Reason (Sorrow), The Division Bell (What Do You Want From Me, High Hopes) a další.
Diváci se tentokrát nedočkali úžasného rockového eposu Echoes z alba Meddle, na nějž se těšili. Před pětatřiceti lety právě zde v Pompejích zazněl. Jak Gilmour vysvětlil, bez zesnulého floydovského klávesisty Ricka Wrighta skladbu nechce hrát. Jejich mimořádná spolupráce při ní je prý nenahraditelná.
Sólovou tvorbu ani netřeba vyjmenovávat, snad jen poznamenejme, že koncert celkem logicky otevírá titulní skladba z Gilmourova posledního, značně zádumčivého alba.
Naopak snad všechny potěšil Gilmour závěrečnou skladbou Comfortably Numb, končící jedním z nejkrásnějších sól na elektrickou kytaru v rockové historii. Kromě jedné skladby a míst, která vyžadují akustickou kytaru, odehrál Gilmour celý koncert na svůj letitý, otlučený, černý Fender Stratocaster. Inu, proč ne, ono dodnes stejně neexistuje nic lepšího.
Nadčasová hudba
Ukázalo se, že hudba Pink Floyd, na které vyrostlo dnes už několik generací, má stále co říct, a překvapivě vůbec nezestárla. Množství vyprodaných koncertů revivalových kapel Pink Floyd ostatně dává tušit, že ani jen tak v dohledné době nezestárne.
V devadesáti českých a slovenských vybraných kinech můžete tento cca dvouhodinový koncert vidět pouze v jediný den, nyní – 13. září!
Doporučujeme si nenechat tak ojedinělý zážitek ujít. Zhlédnout koncert na velkém plátně s kvalitním zvukem je přeci jen něco docela jiného, než doma u televize nebo na počítači.
Pochopitelně si Davida Gilmoura v Pompejích můžete koupit i na DVD nebo Blu-rayi.
8/10
JJ
David Gilmour v Pompejích (David Gilmour: Live at Pompeii, Velká Británie, 2017)
žánr: dokumentární, hudba
režie: Gavin Elder
hudba: David Gilmour, Pink Floyd
délka: 114 minut
Seznam kin zde.
