Bílý bílý den představuje smutný a ponurý příběh

V malém, odlehlém,

islandském městečku se bývalý policista vyrovnává se smrtí své milované ženy. Její vůz v mlze sletěl ze skály. Ingimundur se bolest snaží zahnat dokončením domu na osamělém místě a péčí o svoji vnučku. Zatímco osamocený dům vytváří jeho hradbu od ostatních lidí, před kterými se čím dál víc uzavírá, malé děvčátko představuje čistotu života teprve očekávaného. Bílý bílý den ukazuje obrysy jiné, nejasné, možná skoro až neexistující.

Ingimundur, představovaný naprosto strhujícím způsobem Ingvarem Sigurðssonem, se nedokáže se svojí bolestí vyrovnat, nikomu však nedovolí, aby se byť jen pokusil mu pomoci. Navíc místo toho, aby si vzpomínky na nejkrásnější chvíle se svou ženou uchoval, se je snaží všemožně zničit. Vypadá to, že destrukci čeká neodvratně jeho život i budoucnost.

Záchranu představuje vnučka

Na začátku zazní citát, že když je všechno bílé jako pochmurné islandské zimní počasí, přestáváte vidět rozdíl mezi nebem a zemí. Mrtví pak mohou mluvit s námi živými. Ve filmu je řada zvláštních záběrů, například dlouhá ukázka z dětského pořadu, gradující ve fascinující morbidní výjev. Režisér Hlynur Pálmason k němu lakonicky dodává: „Jedno moje oblíbené čínské přísloví praví, že čím víc víte, tím méně divné to je.“ Předchozí velmi ponurý Pálmasonův snímek Zimní bratři byl nazýván příběhem Bohem opuštěných lidí bez lásky, zde se vyskytuje láska malého dítěte ve své nejryzejší podobě. A přesto ji Ingimundur nedokáže přijmout, i když vnímá její blahodárnost.

Bílý bílý den vede do temnoty

Ve filmu je důležité nakládání s tichem a časem. Zatímco na střídajících se statických záběrech domu se mění denní i roční doba, v konkrétních životních situacích jakoby se čas naopak zastavil. Ingimundur neví, co si počít se svým životem. Jeho žena mu zanechala obludně prázdné místo v jeho bytí. Film Bílý bílý den je ve skutečnosti ponurá nenávistná óda, obžaloba Ingimundurovy ženy. Za pocity smutku, nespravedlnosti, vzteku a strašné, bezbřehé, bolestné prázdnoty. Obžaloba ženy, která svému muži byla i nevěrná. Všechny způsoby jak zabít vzpomínky na milovanou bytost se zdají být povoleny. Severská kinematografie opět nezklamala, jakož ani úžasný herecký výkon v podobě přesného, precizního herectví Ingvara Sigurðssona.

7,5/10

JJ

Bílý bílý den (Hvítur, hvítur dagur, Island, Dánsko, Švédsko, 2019)

žánr: drama

režie: Hlynur Pálmason

scénář: Hlynur Pálmason

kamera: Maria von Hausswolff

hrají: Ingvar Sigurðsson, Ída Mekkín Hlynsdóttir, Hilmir Snær Guðnason, Sara Dögg Ásgeirsdóttir, Elma Stefanía Ágústsdóttir, Laufey Elíasdóttir, Sigurður Sigurjónsson, Sverrir Þór Sverrisson

délka: 109 minut

O předchozím Pálmasonovu filmu Zimní bratři si můžete přečíst zde.